Diskuse: Odpůrci heřminovské přehrady přišli s novou peticí

Změny poříčních ekosystémů. Základním principem při výběru zájmových území je postihnutí variability ve fyzickogeografických poměrech povodí, příčinách a zóně průběhu povodně. Snahou je do reprezentativního výběru povodí zařadit území, pokrývající základní funkční oblasti vzniku a postupu povodně, tj. pramennou oblast, oblast transportní a oblast rozlivu. Dalším významným kritériem je příčinný charakter vzniku povodně. Většina extrémních povodní, vyskytujících se historicky na území ČR (včetně největších recentních povodní v letech 1997 a 2002) má původ v regionálních deštích (7 dnů intenzívně pršelo v roce 1997), proto tato kategorie představuje dominantní typ při vyhodnocení a je doplněna o analýzu území, zasažených bleskovými povodněmi a povodněmi z tání sněhu. Třetím hodnotícím kritériem pro výběr povodí je doba odstupu od povodňové události. S odlišným časovým odstupem od příčinné povodně se výrazně mění charakter následků a stop v údolní nivě a krajině, přičemž právě hodnocení rychlosti a kvantifikace těchto změn jsou velice důležité pro možnost analýzy extremity a následků historických povodní, pro hodnocení intenzity změn v krajině v důsledku povodní a pro návrh odpovídacích ochranných opatření. Pro hodnocení byla zvolena tři základní modelová povodí, která budou komplexně analyzována a dále povodí a území, zasažené extrémními povodňovými událostmi, která jsou pro změny v krajině v důsledku povodní významná. (VaV SM/2/57/05 – Dlouhodobé změny poříčních ekosystémů v nivách toků postižených extremními záplavami. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta http://floodserv.natur.cuni.cz/floodweb/kniha.php

Souhlasím s autorem a panem Ondruškou - v poslední době je již téměř národním sportem vymýšlet vymyšlené a prosazovat řešení, která se v západním světě neosvědčila, či se pomalu opouštějí a razí se nové trendy a přístupy. Je asi nepochybné, že takto nákladná přehrada by z hlediska protipovodňové ochrany účel měla. Nicméně jde nová vlna dluhové krize, každá koruna se třikrát obrací a těžko říct, zda je obhajitelné proinvestovat téměř deset miliard tam, kde pětisetletá povodeň způsobila škody za méně než 500 mil. Kč (přičemž systém varování je nyní podstatně propracovanější a lidé obezřetnější) - nebylo by možná lepší se s možností povodně smířit a 10 mld. nalít do speciálního fondu, který by plně kryl případné povodňové škody?

Přehrada má sice jako hlavní funkci plnit protipovodňovou ochranu, ale není to její jediná funkce. Má zde být umístěna mimojiné menší elektrárna ale taky výhledově do budoucna, kdy se zdroje pitné vody ať už podzemní nebo povrchové budou dále ztenčovat ikdyž její spotřeba poroste bude možno ji využít jako zdroj vody. Z krátkodobého hlediska je to možná plýtvání, ale z dlouhodobého? Kdo ví? Nicméně i z hlediska turistiky se stanou Jeseníky více aktraktivnější, protože Heřmínovská přehrada určitě nebude tak studená jako Harta. A pak Dokoupil? To je kapitola sama o sobě. By mě zajímalo kdy proti něčemu někdy neprotestoval. Podle takových lidí by jsme měli žít ještě v jeskyni...

Tyto argumenty jsem už také zaznamenal, ale má to háček. Přehrada, která 1. slouží vodní elektrárně, 2. je zásobárnou vody a 3. je turistickou atrakcí, vyžaduje, aby byla pořádně napuštěná. Naopak protipovodňová přehrada musí být téměř prázdná, aby měla co největší prostor pro zadržení co nejvíce kubíků povodňové vody. Voda v protipovodňové přehradě vlastně slouží jen k tomu, aby půda do které je zapuštěna hráz, měla stabilní vodní režim a předvídatelné vlastnosti. Jinými slovy, kdyby u hráze byla metr hluboká louže plná žabince, pro protipovodňovou přehradu je to ideální stav. Možná by bylo férovější přiznat, že chceme postavit přehradu na výrobu elektřiny, pro turisty a jako zdroj vody, a neobelhávat se povodněmi.

Ty máš dost, nechceš mi prozradit kde by si ji tak v Mnichově chtěla postavit??

Můžete najít nebo si nechat najít vhodné místo pro umístění přehrady,ale určitě né v Heřmínovech. Také se mi ta lokalita moc nelíbí. Jak bude chráněno Vrbno pod Pradědem, Karlovice ve Slezku, Široká Niva,když by byla podobná povodeň jak v roce 1997 ? Myslíte si,že prohloubení průtočného profilu řeky a zřízením poldrů v trase řeky je dostačující řešení do budoucnosti ? Prohlížejte si 3D budovy,údolí, hory, jednotlivá města,vesnice - letecké snímky,kterékoli místo na zeměkouli jak nás vidí svět z kteréhokoli místa na zeměkouli pomocí programu Google Earth http://www.google.com/intl/cs/earth/index.html Samozřejmě, pokud budete chtít.

Prosím Vás, byl jste někdy v Mnichově?? To by mě tedy moc zajímalo proč zrovna v Mnichově, když tady tečou tři řeky Opavy, stýkají se až ve Vrbně, tam už je to potom jiný mazec když je povodeň. již staří němci když tady bydleli, tak nebyli tak blbí jako mi a nestavěli domy přímo u břehů...Vrbno je hlavně na kopci, tam nic nehrozí. Koryto přes Vrbno je dle mého dostatečně zkapacitněno na velkou vodu, ovšem taková jaká byla v 97 by byli přehrady celkem k ničemu, by to smetlo i je.